17 - Coleus prague (1977)

10. srpna 2010 v 12:05 | Milan Chmelenský |  MUSICLIFE M.CHMELENSKÉHO
V karlovarské barové skupině Coleus prague jsem, i když jen na chvíli, na vlastní kůži pocítil klady i zápory profesionálního muzikantského života. Než se však tak stalo uběhlo od vzniku skupiny kolem Jaromíra "Fredyho" Jirkovského, několik roků. Bubeník Fredy hrál v šedesátých letech v cirkusových kapelách. V roce 1968 vznikla v Rumunsku u českého cirkusu Praga skupina Coleus prague. O rok později hrála kapela znovu s cirkusem, tentokrát v Jugoslávii. Přímo ve městě Skopje se hlavní členové kapely dohodli na společné práci jako barová skupina. V roce 1970 se už jako Coleus prague, vedená pod Pragokoncertem, rozjela opět do Jugoslávie na celý půlrok. Kapela ale dostala nabídku, jet hrát okamžitě do NDR, ke které se přikláněla většina členů, a také tak udělala. Kapelník Jirkovský s tím nesouhlasil a na místo do NDR odjel v roce 1971 hrát do Bulharska opět k cirkusu, kde postavil nový Coleus. Jelikož však zbytek první sestavy Coleusu používal stejný název, vznikl spor. K dohodě nedošlo a tak musel vše řešit soud, který nakonec rozhodl, že název Coleus prague náleží k používání J.Jirkovskému. Koncem roku 1971 už nastoupila skupina Coleus prague v kavárně, a to v Broumově.
                Za celá léta prošly kapelou řady muzikantů i zpěvaček. Např. na sól.kytaru Ivan Beneš, houslista Szulczanyi, Jan Marouš, Bohuslav Svoboda, baskytarista Ali a mnoho dalších. Ze zpěvaček mohu jmenovat výbornou sokolovskou Marcelu Šotkovskou, Lídu Naumanovou, Janu Chmelíkovou nebo Valerii Červeňákovou z Karlových Varů.
                Tak tedy nastal ten den, kdy jsem začal krájet profesionální chlebíček, po kterém jsem toužil. Nechodit do práce a jenom po večerech hrát! Už při prvním setkání s kapelou Coleus prague J.Jirkovského jsem cítil, že to bude dobré. V kavárně Corso v Mariánských Lázních jsem odehrál první tóny a hned po první sérii skladeb, jsme se domluvili na spolupráci. V sestavě: Jaromír Jirkovský - bicí+zpěv, Zdeněk Klečka - klávesy, sól.kytara+zpěv, Petr Pátek - sólová kytara+zpěv, Milan Chmelenský - baskytara+zpěv a zpěvačka Hana Tichá, jsme od 1.července 1977 nastoupili do vinárny Domino v Ostrově. Tam bylo dobře. Hráli jsme od úterý do soboty, neděle a pondělky byly volné. Já a Péťa Pátek jsme se rozhodli přes týden domů nejezdit. Jídlo bylo za personální cenu 3,15 Kč a nocleh za jednu korunu. Přes den jsme dělali na nových skladbách a postupně je zařazovali do repertoáru, takže za měsíc jsme ho skoro celý překopali a kromě první hodinky hráli docela big beat, dokonce i s vlastními rockovými skladbami, které jsem hrával ještě s Formacemi. Návštěvníci vinárny byli stálí hosté, a s personálem jsme si v celku rozuměli. Někdy jsme po skončení produkce šli hrát s dvěma číšníky pinkponk. Zápasy trvaly až do ranních hodin. První problémy začaly s odchodem zpěvačky Hanky, která bydlela v Praze a po neshodách s kapelníkem vedla další její cesta ke kapele do Hradce Králové. Ačkoliv jsme si vystačili sami a na záskoky občas přijel trumpetista Pavel ze skupiny Milana Hárta, přesto kapelník toužil po nové zpěvačce. Některé si s námi přijeli zazpívat, ale k dohodě nedošlo. V září bylo jasné, že na další kvartál budeme bez zpěvačky, což vyvolalo nejednu rozepři. Osobně přiznávám, že jsem to nechápal, neboť dle mého názoru, zpěvačku jsme nepotřebovali. Po třech měsících učinkování ve vinárně Domino v Ostrově jsme nastoupili do baru Kakadu v Karlových Varech. Už první večery ukázaly, že v tomto podniku nejsme obsluhujícím personálem vítáni. Žádná komunikace, každý si dělal svoji práci včetně šatnářky i výberčího vstupného, kterému náš varhaník dal přezdívku "atrapa". Před námi hrála v Kakadu skupina "Kamzík" Záboje Mayerhöfera, která musím přiznat byla rozhodně oblíbenější něž Coleus, přesto jsme si ale  během týdně získali řadu příznivců. Náročnější však byla nejen produkce, která končila až v půl třetí ráno, ale především dojíždění většiny kapely domů. Po skončení hraní jsme rychle sbalili nástroje a pospíchali na vlakové Horní nádraží odkud nám jeli vlaky směrem na Sokolov a Ostrov. Já jsem přicházel domů až kolem třičtvrtě na pět. Bylo to náročné. Každým naším vystoupením v Kakadu houstla atmosféra, resp. nálada v kapele. Hádky začaly být zcela běžné a tak jediné na co jsem se těšil byla personální večeře před vystoupením. Tak skvělá jídla jako vařili kuchaři v Národním domě ve Varech jsem snad nikde jinde už nejedl.  Žel, dlouho jsem si je neužil. Po pravidelných neshodách s kapelníkem jsem v polovině listopadu od kapely odešel. Dalším z důvodů byla i ta skutečnost, že jsem officiálně neměl jistotu zaměstnání u Pragokoncertu.....
                 Po mém odchodu získal místo u Coleusu Josef Makula a časem i zpěvačka Monika Plíhalová. I přesto, že jsem se s kapelou nerozešel v dobrém, odehrál jsem v letech 1978-1979 s Coleusem desítky záskoků a znovu jednal s Pragokoncertem o návratu, což se nakonec nezdařilo. Naposledy jsem slyšel skupinu J.Jirkovského v osmdesátých letech na Jelením skoku, kde hrála zase ve zcela jiné sestavě. Varhaník Zdeněk Klečka odešel ke skupině Milana Hárta hrající v podniku Otava, kde jsem měl i já možnost nastoupit jako baskytarista, Petr Pátek zanechal profesionálního hraní ze zdravotních důvodů. Žel zemřel v roce 1986. Fredy Jirkovský se znovu oženil, ale dobrých 25 roků jsem o něm už neslyšel.  
                Hraní u Coleusu byla jedna taková krátká epizoda, ale pro mě velká zkušenost. Poznal jsem, jak jde všem okolo především o peníze, o pozice, a hudba samotná byla na nižším stupni žebříčku. Muzikanti mi říkali, že kdyby jsem hrál v jiné kapele než byl celkem ne příliš oblíbený Coleus, že bych měl odlišný názor, ale poznal jsem i jiné podobné party a nejsem si jistý, že bych svůj názor časem změnil.

ZLEVA: Zdeněk Klečka, Jaromír Jirkovský, Jana Chmelíková a... zřejmě  Ivan Beneš.Coleus prague 70.léta
Coleus prague 1977
Coleus prague v Ostrově 1977

Na poslední fotce zleva: Milan Chmelenský, Zdeněk Klečka, Jaromír Jirkovský a Petr Pátek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 luk63 luk63 | 11. září 2010 v 13:20 | Reagovat

Ahoj Mechu, pod fotkama mi chybí popisky a nevím (kromě tebe) kdo na nich je. Škoda

2 musiclife-emerson musiclife-emerson | E-mail | Web | 12. září 2010 v 13:24 | Reagovat

Ahoj Luboši. Domníval jsem se, že to vychází ze samotného článku, kde je napsáno, kdo a na co hraje, ale zřejmě je to můj pohled. Polepším se!

3 Jiří Lechner Jiří Lechner | E-mail | 21. dubna 2013 v 23:06 | Reagovat

Ahoj kolego,Tvůj článek je zajímavý,ale jsou v něm určité rozpory.Já jsem přišel ke kapele Coleus,když se ještě Coleus nejmenovala.Bylo to v Jugoslavii v roce 1970 a jenalo se o motel Mladost u městečka Titov Veles v Makedonii.Hráli tam tehdy Fredy Jirkovský DS,jeho příbuzný Vladimír Havlíček na trubku,Olda Čech na sax a především vynikající zpěvák,trombonista a klavesista Jan Jirucha.Název Coleus jsem vymyslel já osobně,ale to je vedlejší.
Fredy tehdy vyhodil baskytaristu a zpěvačku a já jsem nastoupil na jejich místo společně se zpěvačkou zvanou Palapalina.V této sestavě jsme hráli ještě v kosovském Prizrenu a potom několik měsíců v Ohridu u stejnojmenného
jezera.Já jsem během měsíce zcela předělal repertoár,směrem k modernímu popu.Tam nás slyšel holandský agent od amsterodamské agentury Lou van Rees.
Líbili jsme se mu a tak jsme hned další sezonu jeli hrát do Holandska.Ovšem bez Fredyho a Plapaliny,se kterými jsme se nerozešli v dobrém.Fredy se ještě přd odjezdem soudil o zpěvovou aparaturu s Láďou havlíčkem.Vladimír vyhrál.O jméno Coleus jsme se nikdy nepřeli,bylo jasné,že patří nám.Ale Fredymu se asi zalíbilo a tak si jej také ponechal.
Náš Coleus působil 7 roků pod Pragokoncertem,hráli jsme v Jugoslavii,Německu,Holandsku a Norsku.
Hrálo a zpívalo s námi mnoho známých muzikantů,jako například Jirka Schellinger nebo Inka Zemánková.Po rozpadu kapely jsem jméno Coleus zachoval a několk let jsme jej užívali jako litoměřická kapela.Pokud je mi známo existuje Coleus doposud,hrají v něm ale o generaci mladší muzikanti z Litoměřic.Přeji mnoho úspěchů.Jirka Lechner

4 Emerson Emerson | E-mail | 22. dubna 2013 v 8:35 | Reagovat

Ahoj Jirko! Velice si vážím Tvého komentáře a upřesnění začátků Coleusu. Jsem rád, že se občas někdo ozve a doplní mé články o další zajímavosti. O sporu ve skupině jsem věděl, ale bylo mi řečeno, že soudní spor se tehdy týkal názvu kapely. Nedavno jsem se po letech setkal s baskytaristou Pepou Makulou a zavzpomínali jsme. Josef dnes hraje v karlovarské skupině Shadows Revival. Ještě jednou díky. Zdraví Milan Chmelenský

5 Jiří Lechner Jiří Lechner | E-mail | 20. října 2014 v 20:58 | Reagovat

Ahoj Milane,tak jsem zjistil,že Coleus už konečně po čtyřiceti letech skončil.Ti hoši,co ten název používali se přejmenovali na "Synové výčepů",taky hezký název.Hraješ ještě?Já už jen výjimečně,i když se osobně neznáme,tak jsme něco jako vzdálené příbuzenstvo,proto se ptám.
Zjišťoval jsem,jak dopadli ostatní členové kapely.Vláďa Havlíček je šéfem mezinárodního orchestru a skladatelem oper a symfonií.Honza Jirucha bohužel v 61 letech zemřel.I on to dotáhnul daleko,jeho traditional byl pokud vím jediným českým souborem,který hrál na festivalu v New Orleans.Aktivní je ještě Pavel Wozniak,kytarista,který hrál dokonce se Steviem Wonderem.Klobouk dolů.Jak vidíš ony ty takzvané"barovky"jsou zřejmě docela schopní muzikanti.Tak ahoj a drž se!Jirka L.

6 Emerson Emerson | 22. října 2014 v 9:24 | Reagovat

Ahoj Jirko! Věř, že mi takový komentář, zpráva vždycky moc potěší!!! Mockrát díky za nové poznatky kolem skupiny Coleus, která můj život, i když na krátký čas, hodně ovlivnila. Čas šel ale dál a já hrál s jinými muzikanty. Po několika pokusech jsem před rokem založil novou kapelu blues-rock s názvem Present Perfect a 16.11.2014 budeme hrát na vzpomínkovém koncertu "Taneční čaje po 50.letech" v Horňáku (MDK) v Sokolově společně s kapelami Greyhound, Beat club 68 a Triton Rock. Když se tam potkáme, budu rád. Milan

7 Jiří Lechner Jiří Lechner | E-mail | 12. října 2015 v 20:26 | Reagovat

Ahoj Milane,téměř po roce Ti zase odpovídám.Čas letí,já stále občas hraju,Ty jak vidím taky.Nedávno jsem četl rozhovor s Věrou Špinarovou,redaktor:paní Špinarová Vy jste měla našlápnuto k pěkné karieře,ale najednou jste zmizela,zpíváte ještě?
Šp:Ne já jsem nezmizela,ale nastoupila jsem u jedné takzvané barové kapely.
R:Ale to byl pro Vás pěkný krok dolů ne?Šp:To je vžitý mylný názor,naopak jsem se tam setkala s muzikanty na mimořádně dobré úrovni.
Takhle jsem si ten rozhovor zapamatoval,určitě to není zcela přesné,přesto mě velmi potěšilo,jaký názor má tak skvělá zpěvačka na nás"barovky".Snad to potěší i Tebe.Zdraví Jirka

8 Emerson Emerson | E-mail | 1. prosince 2015 v 20:06 | Reagovat

Ahoj Jirko, opravdu mě názor Věry Špinarové potěšil. Je to jedna z mála zpěvaček (ne-li jediná)které si vážím. V době, kdy jsem se toulal po barech, mohu říci, že v kapelách hráli velmi kvalitní muzikanti, Například jsem se potkal s Jirkou Schelingerem, Borisem Adámkem a s dalšími pražáky, jejichž jména už si žel nepamatuji. Zkrátka zpěváci pop-music mě nikdy neoslovili a to platí i dodnes. Já jsem tento rok opět hrál a to intezivněji než léta minulá. V Chodově jsem dal dohromady novou partu s názvem "Symetry" a projeli jsme se svým blues-rockovým repertoárem náš kraj od Aše po Karlovy Vary. Tak snad mi to ještě vydrží i ten příští rok. Zdraví Milan

9 Jiří Lechner Jiří Lechner | E-mail | 4. června 2017 v 18:06 | Reagovat

Ahoj Milane.Zase rok a půl v háji.Už kamarádi pomalu stárnem a nad svým mládím ,jen rukou mávnem.Chtěl jsem dát dohromady kapelu,ale zjistil jsem,že není kde hrát,i když muzikanti na Lovosicku jsou a to docela obstojní.Ani v Německu není moc příležitostí.Mezitím nám umřela Paní Zpěvačka Věrka Špinarová,asi ji do nebeského chóru povolal pán Bůh.Čest její skvělé památce!A Tobě mnoho pozdravů.Jirka

10 Emerson Emerson | E-mail | Web | 8. června 2017 v 12:08 | Reagovat

Ahoj Jirko! Tak pravda, pravda, ten čas letí až moc. Muzika mě ale stále drží a kromě obnovy Present Perfect jsem měl možnost zahrát si s mezinárodní partou "Fatty Lumpkin", jejichž pozvání mě velmi potěšilo. Máš pravdu, asi je to všude stejné, že je velmi málo možností, kde si zahrát, což mi potvrdili i pražáci. A když už, tak za cesťák nebo za občerstvení. Vyjímkou jsou kulturní venkovní akce na což města vždy nějakou tu tisícovku uvolní. No, sám jsem zvědav jak dlouho ještě vydržím hrát. Když je ale dobrá parta, tak to jde. Zdravím do Lovosic! Milan

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama